Leze žížala po louce, uvidí čtyřlístek…

Leze žížala po louce, uvidí čtyřlístek a říká si: "To je ale krásný čtyřlístek, ten si dám k obědu". Jenže z dálky se na ni dívá kos a říká si: "To je ale pěkná žížala, tu si dám k obědu, ale počkám až sežere ten čtyřlístek a bude ještě větší". Jenže nad ním sedí na stromě kocour a říká: "To je ale pěknej kos, toho sežeru na oběd, ale počkám, až sežere tu žížalua bude ještě větší". Najednou se pod kocourem ulomí větev a on spadne do potoka a z toho plyne ponaučení: "Čím je předehra delší, tím je kocour zmáčenější!".